Kapr obecný

Kapr obecný

Kapr obecný patří mezi nejběžnější a nejrozšířenější ryby, se kterými se můžeme u nás setkat. Každé malé dítě si dokáže představit kapra, což je dáno nejen jeho širokým výskytem, ale i kvůli tomu, že představuje jeden ze základních symbolů Vánoc.

Obecně o kaprovi

Kapr obecný (latinsky Cyprinus carpio) patří do řádu máloostní, čeleď kaprovití. Jde o paprskoploutvou rybu.
Je třeba si uvědomit, že kapr obecný má několik forem. Nejstarší formu představuje sazan. Jde o původního kapra, který není zušlechtěný. Oproti kaprovi, se kterým se setkáme nejčastěji, má protaženější tělo. Nejznámějšími vyšlechtěnými kapry jsou lysec mající tělo nepravidelně pokryto šupinami různé velikosti a naháč, který je většinou zcela lysý.

Popis kapra

Tělo kapra je robustně stavěné. Jde prakticky o největší českou rybu. Jeho tělo je pokryté šupinami. Má krátkou hlavu s ústy směrovanými dolů. Na horním rtu má čtyři fousky. Hlava plynule přechází přes záhyb v hřbet a směřuje dolů až ke hřbetní ploutvi, která je velmi široká. Celkově jsou ploutve kapra obecného mohutné a jejich paprsky jsou silné. Barva ploutví je většinou šedomodrá.
Kapr je nedravá ryba, takže v tlamě nemá zuby, ale ani jazyk. Má pouze tzv. „požeráky“. Na požerákové kosti je pět stoličkových zubů, kterými drtí a dále upravuje potravu. Ta posléze putuje přes hltan do jícnu a odtud do žaludkové části střeva.
Kapr obecný velmi rychle roste, což je jeden z důvodu, proč je tato ryba tak oblíbená. Dosahuje délky kolem 100 cm, ale výjimečně se objevují i „kousky mající 150 cm a přes 20 kg. Této hmotnosti většinou dosahuje ve velkých nádržích.
První rok dorůstá kapr obecný do délky 12 cm, druhý rok do 25 cm a třetí rok do 35 cm.
Je však zaznamenán úlovek v podobě kapra, který byl 150 cm dlouhý a vážil 40 kg. Nejvýše doložený věk kapra činí 50 let. Běžně se dožívá 10 – 15 let, a to jen v případě, že má dobré podmínky.

Kde kapra najdeme

Kapra nejčastěji najdeme v teplých a rozlehlých vodách, ale není to jeho jediné teritorium. Setkat se s ním můžete v četných řekách a jezerech spadající do úmoří Kaspického a Černého moře. To znamená, že ho najdete na většině území Evropy ve sladkovodních tocích, stojatých i tekoucích. Vyskytuje se i v dalších oblastech po celém světě. To je dáno jeho nenáročností na životní podmínky.
Ideální teplotní podmínky vody jsou pro kapra v rozmezí 20 – 25 ℃. Do velké míry se však dokáže přizpůsobit.

Čím se kapr živí

Kapr obecný patří mezi všežravce. Nejčastěji se živí drobnými živočichy a bentosem, což je pojem pro všechny živočišné a rostlinné organismy, které jsou na březích a dnech rybníků, řek a dalších vodních ploch. Živí se také červy, žížalami, hmyzem blešivce a někdy i menšími rybičkami. Kapr však nepohrdne ani zrnky pšenice, rostlinnými zbytky a různými semeny.

Rozmnožování kaprů

K rozmnožování kaprů dochází při teplotě vody cca 18 ℃ v období jejich pohlavní zralosti, ke které v našich podmínkách dochází kolem 3. až 4. roku jejich života. V horkém podnebí (tropy) dochází k pohlavní zralosti již dříve.
Páry (mlíčáci a jikrnačky) se třou na mělčině. Vyhledávají si pro tuto činnost dno, které je hodně zarostlé trávou.
A jak takové rozmnožování probíhá? Kapr projíždí rychle kolem samiček, oplodní ji a samička poté klade jikry. Může jich mít až milion. Jde totiž o velmi plodnou rybu. Po výtěru se poté vylíhnou za týden plůdky, které se zavěsí na vodní rostliny. Má žloutkový váček, ze kterého se plůdek živí. Po několika dnech je už malý kapřík schopen potravu shánět sám. Jak se malí kapříci uchytí a zda vůbec přežijí, závisí na tom, kolik je v dané vodní ploše pro ně potravy. Pokud jde o výtěrové rybníky, které jsou v péči rybářů, tak není o potravu nouze. Většinou totiž těmto rybníkům věnují velkou péči.
Kapr obecný se rozmnožuje v období od května do června.

Chov kaprů u nás

U nás je hospodářský chov kaprů velmi významný, což je dáno především tím, že jde o poměrně velkou rybu, která rychle roste, a má kvalitní maso. Česká republika vyváží také kapry do dalších evropských zemí, a to buď připravené ke konzumaci, ale i určené k dalšímu chovu.

Kapr a rybaření

Rozhodli jste se zaměřit během vašeho rybaření na kapra? Víte jak na to? Stejně jako na lov jakýchkoliv ryb potřebujete kvalitní rybářské vybavení. Kapr se dá ulovit všemi technikami, které jsou doporučované na rybolov u nás, takže s běžnými rybářskými potřebami si vystačíte.
A co ještě kromě rybářských potřeb zvětší vaše šance na úspěch při lovu kapra? Doporučuje se dobře si zmapovat vody, ve kterých se chystáte lovit. Přesná lokalizace kaprů ve stojatých vodách je však poměrně obtížná. Počítejte s tím, že nejlepší metodou je dlouhodobé vnadění. Volte lov kaprů na boilies nebo pelety.
Rozhodnete-li se lovit kapra na řece, vyberte si klidnější úsek toku a lovte se splávkem. Ideálními místy jsou jezy. Ve větším množství se kapři nachází okolo dalších překážek či vodních rostlin.
A kdy na kapra obecného vyrazit? Nejlepším obdobím je začátek jara, kdy ještě není takové horko. V parných létech vaše naděje na úspěšný lov klesá. Aktivita kaprů je totiž omezená a větší šanci máte pouze při změně atmosférického tlaku. Dalším vhodným obdobím je konec léta a začátek podzimu.
A na co kapra lovit? Je to nenáročné zvíře, takže můžete zvolit různé dostupné nástrahy – červy, patentky, ale i kuličky z chleba atd. Berou rovněž na kukuřici či pšenici.
Nejste-li zkušený rybářem, může se vám stát, že si spletete kapra obecného s karasem, amurem či tolstolobikem. Jde o velmi podobné ryby.